Narodil se v roce 1667, jako syn chirurga, ve městě Vitry-le-Francois, v regionu Champagne ve Francii. Sám Abraham ale nebyl akademicky úspěšný. Možnou příčinou je jeho rodinné zázemí, byl členem Hugenotské protestantské církve. To přispělo k předčasného úniku z převážně katolické Francie ve věku 18 let. Poté hledal útočiště v anglickém Londýně.
De Moivre se snažil uspět v novém životě, ale sláva a štěstěna se mu vždy vyhýbaly. I přesto, že se mu nepodařilo absolvovat vysokou školu ve Francii, patřili v Londýně mezi jeho přátele významní lidé jako např. Isaac Newton (to je ten s tím jablkem) a Edmund Halley (ten s tou kometou).
Mladý Abraham sice nedosáhl žádného akademického ocenění ve Francii, ale sám byl velmi přitahován akademickými záležitostmi. Po okouzlení logikou, de Moivre začal rozvíjet zájem o pravděpodobnost a hazardní hry. Jeho magnum opus byl nazván "Doktrína šancí". Zde položil základ mnohým nápadům, které zaměstnali matematiky v průběhu dalších let po jeho smrti, až do dneška. Jeho kniha je občas nazýváná " Příručka pro hráče". De Moivrevova práce o teoriích pravděpodobnosti nakonec přispěla k tomu, že mu byla udělena ojedinělá čest a byl přijat v roce 1697 jako vědecký pracovník do řad Royal Society.
Cynikové naznačili, že de Moivre měl použít některou ze svých vlastních metod a využít své myšlenky ve svůj prospěch v hazardních hrách své doby. Ale asi se k tomu moc neměl a tak strávil poslední léta svého života v chudobě. Trochu peněz si údajně přivydělával v proslulé kavárně Masakr hraním šachu, kde skutečně nejde o náhody...
Trvalé legenda vyrostla kolem de Moivre života, že skutečně předpověděl přesné datum své smrti. Berouce na vědomí, že každý den spí déle o 15 minut, jednoduchým výpočtem určil datum své úmrtí na 27. listopadu 1754, a tohoto dne skutečně zemřel ve věku 87 let.